Žárlivost

Žárlivost vyžadujeme jenom od toho, na koho bychom mohli sami žárlit.

Klepy jsou pravý důvod k žárlivosti, nevěra je až druhořadá.

Většina milostných vztahů není více než pouhý projev žárlivosti, doprovázený sebeláskou.

Žárlivost se pozná přes brýle, které dělají z trpaslíků obry a z podezření pravdu.

Není divu, že na mě Raffael žárlil, neboť vše, co o umění věděl, se naučil ode mě.

Ženy, uraženy svým milencem, kterého dosud milují, jeví k muži, na kterého milenec zjevně žárlí, schválně náklonnost, a komedie se stává skutečností.

Žárlivost má kořeny spíš v egoismu než v lásce.

Žárlivost není velká láska, ale nedostatek úcty k sobě.

Žárlivost je oheň - parohy se v něm snad scvrknou, ale ten zápach!

Projev žárlivosti je pozdrav na rozloučenou odcházející lásky.

Žárlivý člověk je mučedník, který dělá mučedníky z druhých.

Žárlivost je milostné podvědomí, zbavené pocitu sounáležitosti. Je o to otřesnější, že vzývá lásku, aniž má smilování s druhým.

Ženská žárlivost je vždycky trochu starší než ženská láska.

Žárlivost je hrozná vášeň; podobá se lásce, je však jejím pravým opakem; nechce dobro milovaného, nýbrž jeho závislost a svoje vítězství nad ním.

Žárlivost je štěkání psa, které láká zloděje.

Tělo zamilovaného člověka je tak málo odolné, že je hotovým eldorádem pro chorobu žárlivosti.

Láska bez žárlivosti je snad zrovna tak řídká jako růže bez trní.

Člověk není nikdy žárlivější, než když začíná ochabovat v lásce. Pak už nevěří tomu druhému, protože cítí, jak málo se dá věřit jemu samému.

Žárlivost obvykle nejvíc dolehne na ty, kdo se jí sami hledí vyvarovat.

Žárlivost je tyran v království lásky.